 V roce 2021, když jsem se přihlásil Paramhansovi svámímu Mahéšvaránandovi o sannjás díkšu jsem si položil podmínku, že budu dál žít se svou maminkou v Brně - Bosonohách. Svámiji s tímto mým svobodným rozhodnutím souhlasil. Dokonce to ještě jednou zdůraznil, abych se ve stáří postaral o svou maminku. Proto s ní žiji ve společné domácnosti, nosím ji nákupy, uklízím schody s sklep ap. Ve skutečnosti ale maminka spíše pomáhá mně. Tuto sévu ale vykonávám na principu vajrágie, odpoutanosti od každé druhé osoby, jak se již vyžaduje u mnichů. Toto však maminka stále ale nemůže nějak "pochopit". Pořád se něčím vyžaduje zbytečně moji pozornost, ale na bázi připoutanosti, s čímž já nesouhlasím. Proto jsem ji řekl, že se klidně odstěhuji do malé garzonky nebo odcestuji do stříleckého ášramu. Na ta slova se maminka začala měnit. Dokonce Svámijimu přispěla malým finančním darem 1000 Kč na ášram v Jadanu. To jsem vzal jako pozitivní obrat v její povaze. Nyní si ale vařím raději sám, doslova asketickým způsobem. K tomu jsem se rozhodl protože mi maminka stále podávala několikrát ohřívaná, i když vegetariánská jídla, ale často s příměsí vajíček. Proto jsem se tomu nakonec vzepřel. Přestal jsem zcela přijímat obědy, jen večeře občas přijímám, ale opravdu jen tehdy když to vyhovuje zásadám satvického stravování. Dnes jsem již zcela šťastný a vyrovnaný, vůbec nic mne nepoutá, službu mamince vykonávám v podstatě na bázi dobrovolné vajragie - odpoutanosti, tedy bez připoutání duše. Varuji vás před nedobrovolnou "karmajógou" na bázi citové připoutanosti k nižšímu já, čili k egu vašich bližních. V důsledku takovéto připoutanosti byste mohli být případně odvedeni dokonce i od Svámijiho Mahéšvaránandy. Stále odjíždím od maminky na poustevny v lese. Opouštím tedy stále svou negativistickou maminku, která stále něčím psychicky trpí, protože stále něčím prochází, s čímž já ji vůbec nemohu pomoci. Vůbec se nemodlí i když je křesťanka, jí maso a hodně kouří cigarety... atd. Ve skutečnosti však není vůbec zlá. Tomuto mému pravidelnému osamostatňování na bázi poustevny už v podstatě vůbec nevzdoruje. Myslím si totiž, že toto pravidelné odloučení oba potřebujeme. Ve skutečnosti na poustevnu odjíždím jenom jednou týdně a to zatím jen na zkrácený víkend. Ale i to má na nás oba velmi pozitivní účinek. Nejdůležitější Princip duchovní Cesty je totiž podle mne skutečná vajrágie, nestačí jenom vnitřně, ale i fyzicky, tedy odpoutanost od každé druhé osoby, jakkoli ji milujeme. Toto je víc než pouhá neuvědomělá karmajóga. Myslím si, že moje maminka Anna je vtělením indické bohyně Lakšmí, bohyně světského blahobytu, neboť stále zásobuje můj ášram vegetariánskými potravinami všech vůní a chutí.   a Jeho oddaný žák hinduistický a jógový mnich v České republice © Swami Gyaneshwarpuri.  |